Uklízíte, jen když dítě spí? Nebo ho nějak zabavíte?
Chystám se na menší vánoční úklid (jen to nejdůležitěší - více prostě nedávám 🙂 ) Mám 19m syna, který je živější, vzteklý a musí být po jeho (no beran) a také je na mne hodně závislý. S manžel je rád, ale musím tam být také, a podobné je to s babičkami. Vždy to byl můj kluk, ale poslední týdny je to extrém. Miluem být venku takže denně chodíme koukat na zvířátka (u nás ve vesnice - ovce, kozy, koně...) i 2x, Pak vaření, bžný úklid.... Přes den spí cca 45 minut a to se snažím nádobí, šít...
Mě by zajímalo jak to máte s úklidem vy? Uklízíte jen když dítě spí? Nebo ho nějak zabavíte a uklízíte když je vzhůru?
Syn miluje luxování a mi pomáhá vykládat myčku. Ale něco si raději dělám sama. Úklid koupelna a halvně t yokna co mě čekají.
Tak přemýšlím jak to zkloubit. U pohádky mi vydrží jen chvíli 🙂 A hlídání asi nepřipadá v úvahu. Řešení je nostíko, ale nevím zda s emi okna chtějí dělat s 10-11kg na zádech dítětem co se vrtí 😀
Jaké plány na úklid máte vy? Máte fígl?
pokud ty okna nemáš ve stavu "nevidím", nejsou pro mě až tak podstatná /na velikonoce, až bude tepleji, tam se vybičuju už i já/. Uklízela jsem vždy během dne, nějak s nimi, i když je to lehce kontraproduktivní, aby se zabavily, nadělalo se zas trochu bince 😀
Možná poslat babi/tátu koukat na ty zvířátka za tebe?
tak ja jsem tedkom myla okna se synem 🙂))) mame tridverove a i nahore, takze on si smrdlal to dolni zavrene a ja umyla ty horni-pak jsem ho presunula na zavrene vedle a ja si umyla to jeho usmrdlane 🙂)) ja proste uklizim pri detech 🙂))) bud mi pomahaji (coz je opravdu super pomoc, treba umyvame chodbu-kazdy svuj mop, po nas potopa, ale pomahaji), vesime pradlo, zapiname pracku, opod.......kdyz byl syn jen sam a maly, tak jsem umyvala treba po jednom oknu-kazdy den jedno.....tak si to nejak zorganizovat 🙂))
Mam dva kluciky, 19 mesicu a necele 3 roky. Celkem bez problemu zvladam uklizet s nimi. Bud mi pomahaji nebo koukaji co delam a nebo si me nevsimaji a venuji se svym zalezitostem. Dnes jsem treba v pohode vytrela cely byt, umyla zachod a koupelnu, a ani jsem o nich nevedela, jen me obcas prisli zkontrolovat 🙂 Pro me je tedy horsi vareni s detmi nez uklid, na to nemam nervy 😀 Kdyz spi, vetsinou zehlim, protoze to je jedine, na co si opravdu netroufnu, kdyz se mi motaji kolem.
maličkým dětem jsem dávala čistící ubrousek aby "utíraly prach", já mezitím lítala jako pometlo, abych toho stihla co nejvíc...u větších dětí uklízím s nimi nebo aby mě viděly, protože tak nemají dojem, že se to dělá samo (cože, ty strkáš ruku do záchoda? 🙂 ..jo holčičko, každý týden..)
Já teda zase dělala většinou s dítětem vše, abych zbytek času, třeba když spí, mohla spát taky 😀 Takže buď mu u své činnosti vymyslím zábavu, nebo se chvilku koukal na pohádku ve své židličce, nebo si v ní kreslil/patlal v plastelíně, jedl apod. A když jsem s takhle malým dítětem potřebovala třebas péct cukroví nebo dělat něco, do čeho mi fakt nemůže lézt, tak jsem si ho dala na záda do manducy - zvládla jsem ho nosit až do 15kg. Dnes jsem si troufla mimořádně i žehlit v jeho přítomnosti, takže jsem vytáhla dlouho schovávanou hračku/skládačku na magnetky na ledničku, a to si krásně vyhrál celou půlhodinku mýho žehlení, paráda 🙂
Běžný úklid s dětmi naprosto v klidu, sem tam i vaření, ale spíš když kluk spi...na větší úklidy, okna atd mám výpomoc
Mám dva dvouleťáky. Uklízíme a vaříme spolu. Nejen kvůli času, ale taky aby viděli, že je třeba pravidelně něco dělat. Navíc děti ani tak nebaví hračky jako když si spolu povídáme u uklízení. Klidně se mnou i vytírají. Dostanou malé hadry a učí se je vymáchat, něco trošku pošmudlat...Když umýváme okna, tak všechno pomáhají, umývají taky, leští. Vždycky si to alespoň zkusí. Myčka a pračka - to už obsluhují hlavně oni. Moc rádi pečou. Buchty přece nemusí být dokonale nazdobeny. Když kluci ví, co potom jí, kolik to dá práce, mám z toho radost.
Nechávám to na nich. Buď si hrají a nechají mě nebo se přidají. Člověk ale musí být připraven i na situace, že prostě všeho nechá, vypne rozvařený oběd a jde se s dětmi ven procházet v dešti 🙂
Za mne radím dělejte vše s malým, hodně ho tím naučíte. Když ho to nebaví, tak mu třeba u toho říkejte pohádku...
Všechno jsem dělala večer, když šly spát. To jsem kmitala. Jsem sova, takže dělat do noci mě nevadí, zato ráno,,, to bych za půl hodiny spánku dala nevím co. Protože jsem na pořádek hodně moc a při dětech jsem byla ještě horší, děti říkají, že mě nikdy neviděly sedět. 😀
@annasmyckova V tomhle si zpětně uvědomuji, že jsem dělala chyby. K ničemu jsem je nepustila. Dnes jsou už dospělé, ale když byly malé, pořád jsem lítala jako pošuk a měla jsem je trochu přitáhnout k práci.
@babanci zdravím, myslím si, že jsme takřka stejně "mladé" 🙂 Moje maminka byla totéž co Ty (doufám, že mohu tykat), taky nás k ničemu nepustila, měla to snadnější v tom, že s námi (i mou sestrou) byla téměř 20 let v domácnosti, tudíž si všechno uklidila a uvařila, když jsme byly ve škole a na SŠ. Do dospělosti jsme vešly jako telata 😕 Sestra dokonce ve 20-ti otěhotněla, tudíž "musela" být svatba (jak se kdysi nosilo) a pamatuji si její 20-ti minut. telef. hovory, jak se co vaří. 😀 No, ale nejhorší je, že jsme totéž praktikovaly se sestrou na svých dětech. Postupně když děti rostly a nám s manželem začaly ubývat síly, tak už na druhém stupni ZŠ jsme děti začali zasvěcovat do domácích prací a syna hlavně na práce kolem domu. Dnes jsem spokojená. Přestože se syn odstěhoval za nevěstou také do domku, tak si dokáže se vším poradit. Dcera už taky přichází vaření na chuť a domácí práce ji baví.
Jestli je číslo u Tvé přezdívky rok narození,tak jo,já jsem 63.😀Jsme mladice. Ale jo,taky si,holky,musely poradit,prostŕední se vdala v osmnácti a to čučela. 😀 Ale říkáme,že cokoliv jsme dělali foma,přestavovali,malovali...vždycky my dva spolu a dcerunky vtahu.😀
