Budu mít ráda druhé dítě stejně?

Nebudeš ho mít ráda stejně, budeš ho mít ráda jinak, ale ne méně ❤️
Je normální, co prožíváš, spousta žen to tak měla a není se za co stydět.

Přesně jako píšou holky nade mnou. A ještě si uvědom, že dcera tě bude mít pro sebe víc než 2 roky a to druhé děťátko nikdy....

Kočko, mnoho z nás mělo tyhle myšlenky. Je to přirozené. Mnoho maminek ani nedá tomu druhému dítěti z těhle obav šanci.
A víš co? Jestli je nějaký klišé pravdivý, tak to, že mateřská láska se násobí. Já si to tak moc neuměla představit. Druhé dítě jsem měla já osobně hlavně z racionálních důvodů. A víš co? Bylo to to nejlepší rozhodnutí v mém životě. Ta druhá beruška totiž dotvořila naši rodinu. A dala té první tolik obohacení do jejího dětství, které je o tolik jiné než dětství jedináčka. Často si říkám, jak jsem mohla pochybovat.
A víš co ještě? Kolikrát mám výčitky, že tu mladší mám ve finále radši 🤣 Ale jen proto, že starší je v prepubertě a je to s ní těžký 😁 a mladší je zatím ještě víc roztomilejší a ňuňací. Ale miluju obě dvě a vím, že tohle přelejvání sympatií bude na denním pořádku.
Neboj se toho a dej vám všem šanci ukázat, že to bude všechno jak má být.

Holky, brečím!❤️Moc děkuji za tak krásná slova...vážně mi to pomohlo. DĚKUJI!

ja zatim nevim, jak to bude, ale podporim te, ze to mam taky 🙈 nejdriv sem mela uplne vycitky, ze me preci ta prvni jeste tolik potrebuje a ja uz nebudu jen a jen pro ni...dalsi vycitky prisly s odstavem, protoze kdybych nebyla tehotna a tolik to nebolelo, asi bych ji jeste nechala 🤷🏼‍♀️ ale vzala to lip nez ja, orvala sem to vic nez ona 😂🙈 ted mam zas vycitky, ze sem v tech vedrech nepouzitelna 🤷🏼‍♀️ ze si neuzije leto, ale hodne se snazi tatinek 👍 a taky sme bez sebe nikdy nebyly v noci, spi teda sama v pokojiku, ale kdyz zavola, hned sem tam. a smutno mi bude v porodnici urcite strasne moc (ale az budu brecet, budu to svadet na hormony 😂🙈). a ze budu mit rada obe stejne je uplne nepredstavitelne, protoze tu prvni miluju naprosto uplne nejvic na svete totalne bezpodminecnou laskou. kdybych ji potrebovala ochranit, klidne bych nekoho zabila (jakoze hruza to tak rict, ale uplne sem s ni pochopila, jak ty zvireci matky chranej ta svoje mladata tak urputne). tak jen ze v tom nejsi sama 😄👍

Úplně normální pocity 😘
Budeš, neboj.

Mela jsem to taky. Mam rada i druhe dite, ale jinak. Coz je podle me vazano na pohlavi - kluk a holka.

@gbp škoda, že nejde dát víc 👍😄 ty jsi to tak dobře napsala

Tohle je úplně v pořádku, my druhé taky plánovali a zadařilo se nečekaně hned a taky mě přepadají takové pocity, i spousta jiných, jako že jsme měli ještě počkat a jestli to nebyla celkově chyba, a jak to budeme zvládat, atd atd... Jindy zase cítím, jako bych měla prasknout samou láskou, když si představím, že nebude jen dcera, ale budou takové děti dvě... Prostě je to smršť a občas se v tom sama nevyznám 😄 vždycky se ptám manžela, jestli on nad tím taky takhle přemýšlí a prý vůbec, nj, mají to jednodušší asi 😁 drž se, bude to všechno tak, jak má být 🍀

Ahoj,neboj se. Chce to cas. Budeš je milovat obě. Mám dvě holčičky. Jsou od sebe 2,5 roku a jsou to super parťačky.

Probrečela jsem celé druhé těhotenství (krom těch částí, kdy jsme zrovna blila jak Alík, nebo spala) a pak ještě většinu šestinedělí. Ten pocit lítosti nad prvorozeným - že už na něj nebudu mít čas, že bude chudák se muset přizpůsobovat sourozenci... A že toho druhého nikdy nebudu mít dost ráda... A to byl druhý plánovaný a "vymodlený", protože se víc jak rok nedařilo...
Dneska jsou mladšímu tři roky. Bráchové jsou parťáci a nedají bez sebe ani ránu. A ano, miluju obě ty žoužele - jinak, ale stejně moc. Bude dobře 😉. Užívej si těhotenství, pokud to jde 🙂 .

U nás se bál manžel. Že nebude mít druhé rád jako první. Neuměl si to představit. Rozdíl mezi dětmi má 13,5 roku. Ale nechal se uklidnit. Já už věděla, bylo to moje třetí,tak jsem věděla,že to jsou liché obavy. Děti miluju všechny, srdce je široké. Každý je jiný, takže ty city jsou trošku ke každému jiné,ale všechny jsou moje a chci pro ně to nejlepší, o každé pečuju co nejlíp. U prvních jsem o tom ani nepřemýšlela. Otěhotněla jsem ve 14 měsících staršího. Ani si nepamatuju jaké je mít jedno dítě.

Úplně normální pocity,ktere jsme asi zažily každá. Je to přesně jak se říká,že mateřská láska se s kazdym dítětem znásobí.

Taky to prožívám, s postupijícím těhotenstvím a vývojem staršího syna jsou obavy menší, ale jsou tam. Na malého jsem se trochu začala těšit až u příprav, do té doby moc ne. Větší strach jak se to zvládne má člověk logicky u staršího, protože ten je tady se svými potřebami, malé v břiše je abstraktní. Popravdě mně se mateřská láska k prvnímu naplno rozjela až po porodu, příchodu z porodnice, až jsem si zvykla na roli mámy.

@hani_na mně se rozjela až tak po měsíci, 6 týdnech. Do té doby to byla spíš nutnost. Měla jsem zdravotní problémy, psychika špatná, pak i prcek měl potíže a byli jsme v Nemocnici. Tam mi hodně pomohli, podpořili, byla jsem tam jediná jeho blízká osoba a hodně nás to sblížilo. U dalších dvou už jsem byla " rozjetá", zkušená, naladěná a šlo to samo.

Mela jsem tyto pocity kdyz jsem cekala treti..Mam doma kluky dvojčata a bala jsem se zda budu mit miminko stejne rada.. a kluci jestli nebudou zarlit.
A dnes? Mame holcicku 5 mesicni. Zboznujeme ji hlavne kluci jsou z ni opravdu vedle.
Takze myslim, ze ta materska láska udělá své..💕 Hodně štěstí

Pokud se jedná o čerstvé těhotenství, tak to vůbec nevíte jak dopadne tak se na to můžete dívat i z tohto pohledu, jaké by byly vaše pocity, kdyby to nedejbuh nevyšlo...a uvidíte sama, jak moc si to přejete ♥️

Rok dozadu jsem měla podobné pocity a teď nechápu, jak jsem mohla bez ní žít ❤️

Taky jsem si říkala, jestli je možný, že bych mohla to druhé milovat a zbožňovat tak jako první. Přišlo mi to tak intenzivní na to, aby to bylo 2x NO A ONO JO

Měla jsem to dost podobně 🙂..teď mám syna 3,5 a měsíční dcerku. A řeknu ti, ta láska se nedělí, ale množí ❤️.
Už to nejsme jen my dva, nemohu se mu věnovat jako předtím, jsem z toho občas smutná, ale snažím se mu co nejvíce říkat, jak ho miluju 🙂..všechno bude dobrý 🙂..a tvé pocity jsou v pořádku..hezké těhotenství 🍀

Já mám zatím druhou dceru mnohem radši už jenom to že jsem si ji mohla přirozeně porodit navíc jsme na ni dost dlouho čekali je to takřka vymodlene druhatko a taky nevím proč se o ní mnohem více bojím

Tyhle pocity jsem taky měla. Hlavně, když se blížil porod. Po porodu jsem zjistila, že jsem se bála naprosto zbytečně. Malá vzala bráchu úplně suprově. Když spí, tak se snažím věnovat zase jenom dceři. Je fakt, že mi někdy chybí třeba na výletě, že se jí nemůžu naplno věnovat. Ale zase jenom spolu jdeme nakupovat, do bazénu a tak. A teď už z nich je nerozlučná dvojka. A vím, že dát jí sourozence bylo to nejlepší rozhodnutí

To je asi normální, já zjistila druhé miminko úplně ve stejný čas, co vy. Měla jsem doma synka, který se rád choval a mazlit. Těhotenský test jsem obrečela, že tím staršímu sebe seberu... Čekání na sourozence u synka probíhalo v klidu, během porodnice si to doma užíval s tatínkem, žádná hysterie, a pak se mu narodil bráška. Taky dva roky a tři měsíce. A musím říct, že to jsou od malička bráchové jak hrom, hrozně si rozumí a povahově se doplňují. Když jsou někde bez sebe, tak se nudí. Nikdy jsem od staršího neslyšela, že by radši, kdyby bráška nebyl. Snažím se ale vážně staršího neopomíjet v mazlení a když mají šarvátku, řeším to spravedlivě, aby vždycky nedostal ten starší, který musí mít rozum a tak. Myslím že budete potom taky ráda, že jsou takhle blízko u sebe, mentálně se hodně doženou. U nás jde teď starší do třetí třídy a mladší do první, a je na nich vidět, jak starší mladšího chce učit a mladší na něm visí 😉 nebojte se toho, myslím, že když nad tím takto přemýšlíte, že toho prvorozeného budete mít pořád na paměti 🙂 jo a když si někdy položím otázku, kterého z těch dvou mám radši, tak nedokážu nikdy říct kterého... Mladší je mazlivější, vtipnější, to jo, ale starší je zase chytrej a rozumnej, jsme na něj pyšní, ani jednoho bych za nic nevyměnila❤️

Když sem byla mladá ,ptala sem se sestry jestli má své děti stejně ráda když se jí narodilo druhý.Řekla mi ,že je má stejně ráda,co sem nechápala jestli to jde.Kdyz sem se stála mámou pochopila sem ,že to jde .V životě můžeš plánovat ,že dítě později ale to sem nám daří rozesmát Pana Boha s našima plány .Dítě je dar a máme pečovat o něho aby jednou bylo světu pro osoh a vám pro radost.Děkuj ,že můžeš být matkou !Užívej si to nejkrásnější co může ženu potkat.🙂

Tvoje dcera ma zase dva rodice a urcite je miluje oba. Tak proc by rodic nemohl milovat dve deti 🙂 akorat ta mala o tom sotva ve dvou letech proste nepremysli a miluje. My dospeli nekdy premyslime az moc a potrebovali bychom byt vic jako ty male deti 😌