Před porodem jsem začala krvácet a dítě se narodilo mrtvé. Jak se mám se vším vypořádat?

Zodpovězené
27. dub 2021

Dobrý den,

chtěla bych se vypovídat a poradit jak dál. Mám tříletou dcerku a od února jsme měli být už čtyři. Kdyby moje děťátko nebylo zemřelo těsně před porodem. Přenášela jsem 2 dny. Kontroly u gynekoložky ukázaly, že dítě je zdravé. Vše se ale zvrtlo jen pár hodin po poslední kontrole.

Začala jsem krvácet.

Těšili jsme se, dcerka doma chystala oblečení, hračky, pokojíček pro sourozence.

Situace je těžká. Dívám se do neznáma, nebaví mě hrát si s dcerkou a hlavně vysvětlovat jí, že její sourozenec je v nebíčku.

Jak dál?

Děkuji

Hezký den,

děkuji za důvěru, se kterou se na mě obracíte.

Je mi moc líto, čím si procházíte a rozumím tomu, že svou situaci vnímáte jako obtížnou.

Navrhuji, pokud to je ve Vaší situaci možné, domluvte si pro dceru hlídání. Abyste mohla být jen sama se sebou a svým trápením. Abyste si mohla projít procesem truchlení. Ten čas můžete strávit jen koukáním z okna nebo do nikam. Můžete plakat nebo se věnovat sobě. Bez výčitek a bez ohledu na to, jak to působí na Vaši dcerku.

Když zemřel můj syn, dceři bylo 2 a půl. Bydleli jsme tou dobou v Německu a žádné hlídání jsem neměla. Na jednu stranu mi péče o dceru pomáhala udržet rytmus dnů, nedovolila mi upadnout do nekonečného smutku a letargie. Na druhou stranu mi chyběla možnost chvíli být jen sama se svým smutkem. Pomáhalo mi aspoň, když vzal manžel dceru ven a já mohla nedělat nic. Nebo dělat právě to, co mě napadlo. Nebo jenom tak být...

Ze svojí zkušenosti doporučuju mluvit o miminku s Vaší dcerou otevřeně - říct, že zemřelo. Pokud znáte důvod úmrtí, tak i ten sdělit, s ohledem na věk dcerky. Děti dokážou často smrt vnímat a přijmout s větší lehkostí než my dospělí. Nemají kolem smrti tolik tabu. Vnímám, že se Vaše dcera na příchod sourozence těšila, že se zapojovala do příprav. O to důležitější mi přijde, aby pochopila, co se stalo. I když to pro Vás může být nepříjemné. Ale i společné prožívání takových situací Vás může stmelit a posílit vzájemný vztah. Pokud si to dovolíte.

Zároveň jsou děti naše zrcadlo, hlavně v takto raném věku, a kopírují hodně naše emoce. Proto doporučuju i o svých emocích a jejich projevech dceři povídat. Aby věděla, proč je maminka smutná. Nejistota je pro děti horší, než když znají pravdu.

Naše dcerka byla i přímo v porodnici a bratříčka viděla. Vysvětlili jsme jí, že mu přestalo bít srdíčko a proto nežije. Že nemůže jít s námi domů. Ale že se na nás bude dívat z hvězdičky na nebi a bude na nás v noci svítit.

Ještě mě napadá jedna pohádka, která právě vzniká. Je o úmrtí miminka v bříšku a napsala ji také žena, která prožila podobnou situaci. Pohádka by Vám možná pomohla vytvořit prostředí, jak s dcerou o Vašem děťátku mluvit. Jestli Vás to zaujalo, ozvěte se mi na e-mail.

Jestli to odhaduju správně, jste přibližně dva měsíce po ztrátě miminka ve vysokém stádiu těhotenství. Je úplně normální, že se ptáte, jak dál. Zatím Vám to připadá, že další cesta neexistuje, že s odchodem Vašeho miminka se přestal točit svět. Ale ona se Vaše nová cesta začne postupně ukazovat. Jen důvěřujte sama sobě a svému tělu, nechte plynout čas i proces truchlení. Zkuste se každý den zaměřit na něco hezkého (stačí třeba chvilka pro sebe, oblíbený parfém, pustit si svoji zamilovanou písničku) a soustřeďte se na zvládání běžných, každodenních věcí. Za to se vědomě chvalte a odměňujte. Postupně Vám půjdou běžné dny zvládat líp a budete se moct soustředit na celé týdny. Potom na měsíce, a nakonec uvidíte i delší budoucnost. Chce to ale čas, nestane se to přes noc. Ztráta někoho milovaného hodně bolí, proces truchlení nelze přeskočit, jen se do něj ponořit a věřit tomu, že bude zase postupně líp.

Kdybyste měla pocit, že pro Vás můžu ještě něco dalšího udělat, určitě se ozvěte.

Poklidné dny,


Kamila
tvoje průvodkyně na cestě po ztrátě miminka
autorka projektu Když smrt předchází zrození

⚜️ FB: kamilahusakovacz
⚜️ e-mail: kamila@kamilahusakova.cz